HORNÍ SEDLO - OBRVÉGRY 2020

PEVNOST BOYARD - 26. 7. 2020 - 2. 8. 2020

vedoucí: Lenka a Jarda Tichý

 

členové:

NEBEZPEČNĚ ZELENÍ - Janek, Madla, Luky, Viki, Jonáš

PIRÁTI - Martin, Šimon, Terka T., Adam, Jája

OHNIVÝ KLÍČ - Maky, Terka H., Eliška, Štěpánka, Štěpán, Honza

SVĚTLUŠKY - David / Kuba, Majda, Mája, Zuzka, Bětka

 

Neděle
Celý tábor začal okolo 15:00 kdy byl naplánovaný příjezd účastníků tábora. Jako vždy se příjezd dětí protáhl o hodinu déle. Po konečném odjezdu rodičů si nás Lenka s Jardou zavolali k ohništi. Následovala první rozřazovací hra, rozdělili nás do čtyřčlenných skupin, podle výkonnosti a věku. Za úkol jsme dostali, najít v okolí chalupy papírky na stromech na kterých byly jednoduché znaky, ze kterých jsme překreslili nějaký smysluplný úvar. První vítězové si vybírali barvu pro svůj budoucí tým (červená, zelená, modrá, žlutá), ostatní podle vítězství vybírali, do kterého týmu chtějí patřit. Každý dostal šátek s barvou svého týmu. Poté nám vedoucí oznámili téma celotáborové hry. Vymyšlení a realizace týmových nástěnek nám netrvalo dlouho. Po ustání krátkého deště jsme se dostavili k večeři, kterou jsme si museli opéct. Po tom, co z ohně zbyly jen vyhaslé uhlíky, tak nás navštívil otec Fura s první hrou o klíče. Hra spočívala v rychlosti a postřehu, měli jsme sebrat otci Furovi klíč, který byl umístěn na prostředku stolu a přivázán na provázku, za která otec Fura tahal a uhýbal s ním. Nejvíce klíčů chytlo družstvo zelených a modrých a tím získali svůj první klíč. Po hře s otcem Furou jsme měli večerní program s morseovkou. V týmech jsme měli rozluštit baterkou vysílanou morseovku. Lenka svítila baterkou na nedaleký strom krátké a dlouhé signály, my jsme je měli zapsat na papír a následně rozluštit podle tabulky s morseovkou. Vyšli z toho tři slova, které jsme měli potichu ohlásit Jardovi ve tmě. Nejrychlejší byli červení a žlutí a získali svou první indícii. Byla už hluboká tma a my se šli schovat do chaty, kde na nás čekal velice promyšlený herní automat, ze kterého jsme si mohli vytočit buď klíče, indície nebo košťata, když někdo vytočil tři košťata, tak ten tým měl službu celý příští den, když někdo vytočil trojici z indícií nebo klíčů tak získali to co vyhráli a následně slavnostně pověsili na svou nástěnku. To se povedlo Jájovi od modrých a získali indícii. Už bylo pozdě večer, a tak jsme se uchýlili od našich měkkých postelí. Všichni brzy usnuli.

Napsal: Janek

 

Pondělí

Den začal budíčkem v 8:00 oblíbenou písničkou. Po ránu jsme měli za úkol hodit kostkou na které byli dvě jeničky, dvě dvojky, jedna trojka a jedno políčko s nápisem nic. Tyto čísla znamenali počet krátkých koleček, jaké číslo si kdo hodil, takový počet koleček běžel. Když někdo hodil nic, tak nemusel běhat žádná kolečka. Po odběhání koleček jsme si zahráli hru jménem stříhaná. Ta se hraje tak že jsou dva týmy proti sobě a běhají si proti sobě, vždy vyběhne jeden člověk z obou týmů a běží si naproti, když se setkají, tak si zahrajou kámen, nůžky, papír ten, kdo vyběhne, tak běží dál a ten kdo prohraje, tak se vrací do svého týmu. Mezi tím už vybíhá další člověk z týmu, který prohrál stříhanou naproti tomu, kdo vyhrál, až k němu doběhne, tak si zas zahrajou sříhanou a pokud znovu vyhraje ten člověk kdo vyhrál i předtím, tak běží zas dál do té doby dokud, buď neprohraje nebo nedoběhne k týmu protivníků, tam získá bod a hraje se od znovu. Hrálo se o to, kdo bude ten den uklízet. Po zábavné hře jsme si dali výbornou snídani plnou pestrých jídel. Protože předchozí den pršelo, tak jsme museli počkat do odpoledne až uschnou skály. Mezitím jsme jeli na cyklovýlet ve dvou skupinách. První skupina byla ta, ve které byli starší a zdatnější cyklisti vedená Kubou, druhá skupina byla uskupena z mladších dětí, které jeli na Sloní kameny a následně na výbornou zmrzlinu. Tato skupina byla vedena Lenkou. Po cykolovýletu jsme si dali vynikající oběd.  Pak následovala originální hra, u které jsme házeli železným hákem, na kterých jsme měli k sobě dotáhnout pytlíky (5 kusů) s kousky puzzlí a z co nedříve postavit obrázek. Byli to náročný úkol, a tak jsme si šli odpočinout na skály. Velký šutr, na který jsme lezli se jmenoval Smrtku. Šest cest tam bylo připravených jen pro nás a za to děkujeme Jardovi. Lezení nás natolik vyčerpalo, že jsem si museli dát buřtguláš k večeři. Po večeři byla připravena hra o indície, tato hra spočívala o tom, že se tahali kartičky z pěti hromádek s písmeny
B O Y A R D a z nich jsme měli za úkol postavit toto slovo, hru vyhráli modří a zelení. Na závěr dne jsme jako minulí den točili v automatu, jen modrý tým vyhrál indícii, pak byla jedna pohádka a u té všichni usnuli jako zabití.

Napsal: Janek

 

Úterý

V úterý byl budíček jako obvykle v osm hodin ráno. Lenka nás budí písničkou, a tak je to vstávání vždy o trochu jednodušší. Po ránu jsme si zaběhali kolečka, tedy až na ty, co si kostkou hodili buď nic, nebo úklid. Když všichni doběhali, zahráli jsme si molekuly, první hru vyhráli Janek a Bětka, druhou pak Zuzka a Terka H.

 Po výborné snídani jsme si připravili věci a vyrazili na Havrana, přičemž starší šli pěšky a mladší se vezli autem. Bouldrování na Havranovi jsme si jako vždy užili a všichni odcházeli spokojení. Na cestu zpět jsme vyrazili všichni, takže jsme se na oběd těšili ještě víc než obvykle, protože nám po cestě vyhládlo. Na obědě jsme si pochutnali a služba (zelení a žlutí) všechno poklidili.

Po obědě odjel Kuba a na jeho místo v týmu Světlušek (žlutých) nastoupil David, také přijel Honza, který se přidal do týmu Ohnivého klíče (červených). Jelikož bylo odpoledne opravdu vedro, vyrazili jsme na kole na Kristýnu. Jeli jsme lesními pěšinkami, což nejspíš zapříčinilo to, že Terka T. píchla zadní kolo, vše se však rychle vyřešilo, pro Terku přijel Jarda, a tak jsme mohli pokračovat dál. Na Kristýně jsme si užili bezva koupačku, i když tam bylo docela dost lidí. Také jsme si všichni koupili osvěžení v podobě zmrzliny, poté jsme se zabalili a vyrazili na cestu zpět, která proběhla bez problémů.

Následovala hra o klíče, všichni jsme dostali lať, ve které byly provrtány díry a v nich provlečený lano. Každý člen týmu musel vysvobodit lano z jedné z děr (byly čtyři), tím že lať přesekne sekerou, přičemž díry byly v jiné úrovni, tudíž některé šly lépe přeseknout než jiné, pátý člen týmu pak musel přeseknout lano a vysvobodit tím klíč. Časový limit na tento úkol byl deset minut, ale všechny týmy to zvládly pod čtyři minuty, a tak jsme získali klíč všichni.

K večeři byla letošní novinka v Lenky portfoliu výborných večeří a to tortilla. Všichni jsme si na ní pochutnali, a tak jsme šli na hru o indícii posilněni. Již zmíněná hra o indícii byla tentokrát náročná na přemýšlení. Na stole bylo vyrovnaných dvacet sirek a proti sobě se vždy postavili dva hráči z různých týmů, a jejich úkolem bylo, aby na ně nezbyla poslední sirka. Tato hra nás velmi bavila, a to hlavně pro to, že jsme neznali strategii, která na tuto hru existuje, a tak jsme si ji museli sami vymyslet. Indícii nakonec získali Světlušky a Piráti (žlutí a modří). Nakonec jsme ještě otestovali naše štěstí v herním automatu. A tento večer se zadařilo! Tým ohnivého klíče si vytočil indícii a Nebezpečně zelení si vytočili klíč, čímž jako první z týmů získali všechny čtyři klíče, což je minimum pro to, aby mohli uspět v závěrečné hře.

Poté už jsme si jen vyčistili zuby, přečetli pohádku, a šli na kutě.

                                                                                                                                                    Napsala: Zuzka

 

Středa

Ráno jsme jako vždy házeli kostkou o to, kdo kolik poběží koleček. Poté jsme se nasnídali a Lenka s Jardou vyrazili připravovat hru do lesa. My se mezitím rozdělili do dvou týmů a zahráli si totemy. Když se Lenka s Jardou vrátili, šli jsme hrát další hru o klíč, která byla dnes poměrně složitá. Abychom získali klíč, museli jsme jeden po druhém (v jednom týmu) zdolat lanové bludiště, aby to nebylo jednoduché, dostali jsme ferratový set (jeden do týmu) a museli jsme postupovat jako na ferratách. Po napínavém souboji nakonec klíč získali Nebezpečně zelení a Světlušky.

 Vrátili jsme se na chatu a dali si výborný oběd. Po obědě jsme si chvíli odpočinuli a nejstarší se vydali do lesa, připravovat stopovanou do Rynoltic. Za nimi se vydala prostřední skupina a pak nejmenší, které doprovázela Lenka. V Rynolticích jsme si dali zmrzlinu a vydali se na večeři do chaty. K večeři jsme měli opečenky, kterých jsme snědli opravdu dost.

Po večeři jsme si zahráli další hru o indícii, kdy proti sobě hráli dva týmy (vždy po jednotlivcích). Mezi hráči byl umístěn hrnec s vodou a v něm sklenička, která se nesměla potopit. Úkolem každého hráče bylo umísťovat kamínky do skleničky, tak aby se nepotopila. Hru vyhrál ten, jehož protivník skleničku potopil. Indícii získali Nebezpečně zelení a Ohnivý klíč. Jelikož se hra dost protáhla hned po ní jsme si šli vyčistit zuby, přečíst pohádku a spát.

                                                                                                                                                    Napsala: Zuzka

Čtvrtek

Dnešní den jsme si ozvláštnili rozcvičku tím, že jsme si udělali dvojice a stříhali jsme si - ten, kdo vyhrál běžel jedno kolo, ten, co prohrál dvě. Poté nám Lenka s Jardou oznámili, že dneska si musíme večeři zajistit sami, a tak jsme dostali dvě stovky (na autobus, a případné dokoupení ingrediencí), dále toaletní papír, lentilky, tatranku a kapesníčky (na výměnu). Alespoň dvě ze čtyř věcí na výměnu jsme museli směnit s místními za nějaké jídlo. A tak jsme společně vyrazili autobusem do Hrádku n/N. Týmy vystoupili na jimi vybraných zastávkách a šli splnit úkol. Úkol jsme všichni zvládli a zjistili jsme, že místní jsou opravdu skvělí lidé. Nakonec jsme tedy získali ingredience na námi vybraná jídla, Světlušky si vybrali těstoviny s boloňskou omáčkou, Nebezpečně zelení palačinky, Ohnivý klíč borůvkové knedlíky a Piráti párky v rohlíku. Vrátili jsme se tedy na chalupu.

Po tomto náročném dopoledni jsme si oběd opravdu vychutnali. Následovala hra o klíče, která nebyla zdaleka tak vábná, jako oběd. Lenka s Jardou nás poslali dovnitř, a pak si nás po jednom brali ven, a to se zavázanýma očima. Lenka nás dovedla před devět sklenic a dala nám za úkol vybrat si dvě čísla od jedné do desíti. Do těchto lahví jsme si mohli sáhnout a zkusit, jestli nahmatáme klíč, který byl jen v jedné lahvi. V lahvích se však nacházeli různé na omak nepříjemné věci, například vodou naředěné nesnědené boloňské špagety nebo pudink. Někteří z nás tuto hru zvládli líp než jiní a bez trochy té hysterie se to neobešlo. Klíč vyhráli Světlušky a Ohnivý klíč.

Po dokončení hry o klíče jsme se vydali do skal. Dnes jsme lezli na Liberecké, kde si zalezli jak ti nejmladší, tak ti nestrarší. Když jsme odcházeli ze skal potkali jsme Vojtu, Julču, Toma a Kubu, kteří nám dnes přijeli připravit noční hru. My se s nimi jen pozdravili a pokračovali dál do chaty, kde jsme si ze získaných ingrediencí měli uvařit večeři. Večeři jsme bez větších problému zvládli uvařit všichni a všem chutnalo.

Následovala hra o indícii, kdy si pro nás otec Fura připravil hádanky. Hádanky byly opravdu zapeklitá a nejednomu z nás se stalo, že dřív vypršel čas, než uhodl hádanku. Indícii nakonec získali Piráti a Nebezpečně zelení.

Po hře o indícii jsme hned vyrazili na již zmiňovanou noční hru. Došli jsme do lesa, k cestě kudy chodíme na skály. Až tam jsme se dozvěděli, že tato hra se jmenuje pašeráci. V našich týmech jsme se drželi za ruce a museli jsme se proplížit kolem strážců, kteří na nás, pokud nás uslyšeli, posvítili a my se museli skrčit, ale pokud jsme byli moc pomalí, strážci za námi přišli a poslali nás zpět, nebo nás zdrželi. Naším cílem bylo dostat se k červenému světlu, které bylo na nejvyšším bodu hřebenovky a představovalo náš kontakt. Hru jsme všichni zvládli, první dorazili ke kontaktu Nebezpečně zelení, druhé Světlušky, pak Ohnivý klíč a nakonec Piráti. Hru jsme si moc užili, některým zabrala i víc jak hodinu času. Každopádně když jsme šli spát, všichni usnuli, jako by je do vody hodil.

                                                                                                                                                    Napsala: Zuzka

Pátek

Ráno jsme si po každodenní rozcvičce vychutnali snídani. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny - mladších a starších a vyrazili jsme na kolo. Obě skupiny vyrazili terénem, který snad nejlíp zvládali mladší, kteří se bezhlavě vrhali přes kořeny a kameny. Mladší si objeli trasu zhruba devět kilometrů. My starší jsme jeli na zámek Lemberk a zpět jsme se vraceli oklikou, nakonec jsme najeli dvacet dva kilometrů. Když jsme se vrátili, naobědvali jsme se a užili si krátký odpočinek.

Jakmile jsme si trochu odpočinuli, šli jsme si zahrát poslední hru o klíče. Lenka s Jardou nám určili dvojice, vždy z jiného týmu, ale podobného věku a síly. Dostali jsme tyče, na kterých byly na každém konci připevněné molitanové míče a našim úkolem bylo za jejich pomoci shodit soupeře z vratké lávky na které jsme stáli. Hra se ukázala lehce nebezpečná, jelikož se mladší děti mydlili hlava nehlava a trefovali se i tvrdou tyčí, a tak jsme si pro jistotu vzali rukavice a helmy. starší na to šli víc rozumně, většinou za pomoci páky, tudíž už to nebylo tak drastické. Výsledek byl opravdu těsný, klíč získali Piráti, kteří tak, jako poslední z týmů, doplnili poslední klíč potřebný k dobytí pokladnice. Druzí byly Světlušky, ale jelikož už měli všechny čtyři klíče, dostali místo toho výhodu do závěrečné hry (ještě nevěděli jakou).

Pokračovali jsme poslední hrou o idícii. každý tým zvolil jednoho malého, dva střední a jednoho velkého člena a ti pak dostali škopek naplněný vodou. Museli jsme si lehnout a následně nám Jarda s Lenkou umístili škopek na nohy. Soutěžili jsme v tom, kdo škopek dýl udrží. Indícii získali Světlušky a Piráti.

Jelikož jsme byli všichni unavení, rozhodli jsme se nejít do skal, a tak se náplní odpoledne stal pingpongový turnaj spolu s probíháním bludiště, které nám připravil David. Vítězi turnaje se stali Terka H. (za holky) a Jonáš (za kluky). K večeři jsme měli tousty a tortilly. Pár lidí si pak ještě zahrálo židličkovanou a kontakt. A na závěr dne nám Martin zahrál pár písniček na kytaru. 

                                                                                                                                                                Napsala: Zuzka

 

Sobota

Ráno jsme si jako vždy odběhali kolečka, která nám padla na kostce a k tomu si ještě jednou zaběhli bludiště od Davida. Ke snídani jsme měli buchty které včera upekly Markét Madla a Zuzka. Po snídani jsme dostali pytlíčky s našimi indíciemi a šli do lesa, kde si každý tým vybral své místo a začal vymýšlet, jaké je heslo, které odemkne pokladnici.Lenka s jardou mezitím připravovali závěrečnou hru. Jakmile vypršelo čtyřicet pět minut, vrátili jsme se zpět k chatě, kde už na nás čekal otec Fura a pokladnice.

Zde si týmy, co měli výhodu mohli vybrat, kolikátí půjdou do sálu s pokladem. Pořadí bylo následující: Piráti, Nebezpečně zelení, Světlušky a nakonec Ohnivý klíč. Piráti tedy předstoupili před otce Furu, který si poslechl jejich pokřik a zeptal se jich, jaké je jejich heslo. Piráti se domnívali, že je to sbírka. Po zazvonění zvonečku se tedy vydali obsadit písmena, která dávala dohromady slovo sbírka. A heslo bylo správně! Piráti se tedy vydali sbírat zlaťáky z pokladnice a nosit je do kotlíku za bránou, která se po vypršení limitu uzavře (za každého člena, který by zůstal v síni s pokladem by zaplatili pětinou zisku). Piráti si nakonec vybojovali 527 zlaťáků. Po Pirátech se vydali zkusit štěstí Nebezpečně zelení, kteří si svým heslem nebyli jistí, a tak obětovali Viki za indícii. Mysleli si, že jejich heslo je srdce, bohužel pro ně to však byl impuls, tudíž se jim pokladnice neotevřela. Další šly na řadu Světlušky. Ti si byli svým heslem jistí...podle nich to byl příkop. A příkop to doopravdy byl, a tak se pokladnice otevřela. Světlušky získali 543 zlaťáků. Jako poslední se do sálu vydal Ohnivý klíč. Ti si jistí nebyli, a tak obětovali Štěpánku, stále si však jistí nebyli, a tak obětovali i Elišku, takhle to pokračovalo, dokud nezbyl jenom Honza, který ale pořád nevěděl heslo… Po pár pokusech heslo tipnout vypršel čas, a tak se ani tým Ohnivého klíče nedostal do pokladnice. Celotáborovou hru tedy vyhráli Světlušky (David, Zuzka, Majda, Mája a Bětka).

K obědu jsme měli všichni (kromě Štěpána s bezlepkovou dietou) kuřecí řízek, který jsme si všichni vychutnali. Po obědě následovalo připravení, které pro nás Lenka s Jardou připravili, a to laser game. Všichni jsme byli úplně nadšení, zahráli jsme si několik her, tu první všichni proti všem, zbytek pak týmových (spojil se tým zelených a modrých proti žlutým a červeným). Hry měli různé nastavení (různý počet životů, různé délka trvání dobíjení atd.). Vždy jsme hráli dvě stejné hry abysme si mohli vyměnit strany a dát si odvetu. Laser game jsme si užili, a tak jsme odjížděli sice zpocení, ale spokojení. 

Po našem příjezdu už se pomalu začali sjíždět rodiče, kteří byli na dnešní večer pozvaní. Ze všeho jsme se navečeřeli - jako snad každý rok přivezli Bradáčovi gril, takže k večeři bylo výborné grilované maso. Poté si rodiče zahráli zkrácenou verzi naší táborové hry, která, i když byla zkrácená trvala přes tři hodiny. Když rodiče dohráli, zapálil se oheň a Tom s Martinem nám udělali koncert. Když dohráli ještě chvíli jsme si povídali u ohně, a pak se šlo spát. Tábor jsme tedy zakončili za mě nejlepším dnem. Nezbývá než poděkovat Lence a Jardovi, že nám připravili tak úžasný tábor a že s námi mají takovou trpělivost, protože letos to bylo, jako vždycky, naprosto skvělý!

                                                                                                                                                                 Napsala: Zuzka