HORNÍ SEDLO - OBRVÉGRY 2019 

SOŠKIÁDA

11. - 18. 8. 2019

 

ČLENOVÉ:

vedoucí: Lenka Tichá, Jarda Tichý
 
tým: DOUBLE HOP - Tomáš, Eliška, Julča, Adam, Štěpánka
tým: BRUMÍCI - Vojta, Madla, Terezka T., Štěpán
tým: KOŠKY - Kuba, Terka H., Viki, Luky
tým: KRÁLÍCI Z KLOBOUKU - David, Majda, Mája, Šimon
 
 

NEDĚLE - 11. 8. 2019

11. 8. 2019 mezi 15 a 16 hodinou se postupně všichni účastníci tábora sešli u chaty na Horním sedle. Nejdříve se všichni ubytovali a zabrali si postele, jako každý rok. Potom jsme šli ven před chatu, kde jsme se rozdělili do čtyř týmů. Rozdělování probíhalo formou obíhací hry s házecími kostkami. Čtyři nejstarší kluci (Kuba, Vojta, Tomáš a David) byli zvoleni kapitány družstev a začali hrát. Starším holkám byly přiřazeny čísla od 1 do 4. Kapitáni družstev se rozběhli ke svým stanovištím a na každém jednou hodili kostkou, pokud jim nepadlo číslo dívky, kterou chtěli do svého družstva, tak běželi k dalšímu stanovišti, kde házeli znovu. Takto se rozdělili všichni a poslední běhající čtveřice si místo pro člena týmu běželi pro maskota.

Po rozřazení do družstev nás Lenka s Jardou uvedli do celotáborové hry. Jejím tématem jsou především sošky, proto se nazývá Soškiáda. Maskoti týmů jsou malé sošky zvířátek, které reprezentují jednotlivé týmy.

V nově vytvořených týmech začali členové vymýšlet názvy, pokřiky a vymalovali své maskoty. To všechno se většinou odvíjelo od zvířete daného týmu. Vznikly tedy týmy: DoubleHop, Brumíci, Králíci z klobouku, Košky. V rámci svých týmů jsme se také shodli na barvě náramků, podle kterých se jednoduše rozeznáme. Každý za sebe si domaloval ke svému portrétu tělo, jak už tomu bylo v předchozích letech. Tyto postavičky - sošky budou v průběhu celého týdne znázorňovat umístění jednotlivců v rámci celotáborové hry.

Mezitím Jarda nachystal oheň na opékání buřtů a jakmile jsme skončili s naší tvorbou postaviček, tak se všichni s chutí vrhli na opékání.

Po krátkém odpočinku proběhla 1. týmová hra. Tato hra prověřila především naši krátkodobou paměť. Spočívala v tom, že nám Lenka ukázala 8 karet, kterých jsme si museli zapamatovat, co nejvíce. A na pokyn je vyskládat v takovém pořadí, v jakém je Lenka ukázala. Překvapivě tato hra šla lépe menším dětem, které si zapamatovaly někdy až všech 8 karet. Celou hru vyhrál tým Davida (Králíci z klobouku).

Po hře následovala rutinní hygiena a poklidná večerka. Celý den završilo Kubovo předčítání Deníku malého poseroutky.

Julča

PONDĚLÍ - 12. 8. 2019

První den tábora jsme začali budíčkem v 8 hodin. Bohužel nám počasí nepřálo, ale přesto jsme vyrazili na ranní rozběhání a rozcvičku. Následovala rutinní hygiena a úklid, počasí se stále nezlepšovalo, pršelo a bylo chladno, proto jsme nemohli vyrazit do skal.

Dopoledne proběhla 2. táborová hra – srážení kostek ze stolu. Hra spočívala v tom, že na stolech v jídelně byly postaveny velké obrazce čínských znaků, složeny z polystyrenových kostek. Naším úkolem bylo tyto obrazce sestřelit florbalovými míčky a potom je složit do původní podoby. Na prvním místě se umístili Králici, další Brumíci, Košky a jako poslední skončil tým DoubleHop.

Ještě před obědem jsme se šli krátce projít do skal. Cestou jsme hráli hru Kouzelník na skále. Lenka s Jardou si stoupli na vyvýšené místo a my se schovali po okolí. Kouzelníci na skalkách se začali otáčet a naším úkolem bylo se dostat až k úpatí skalek dřív, než nás kouzelnici spatří.

K obědu byla rajské omáčka s knedlíkem nebo plněné knedlíky se zelím. Všem to chutnalo, především Kubovi s Tomem, kteří dojídali za menší děti. Po obědě se počasí stále nezlepšilo, tak jsme vyrazili na Makak boulder v Liberci. Tam nás trenéři rozdělili do skupinek zhruba po čtyřech lidech, podle našich lezeckých výkonů. Ve skupinkách jsme takto lezli hodinu a soutěžili mezi sebou v počtu vylezených boulderů.

Po návratu na chatu jsme se pustili do přípravy buřtguláše k večeři. Někdo z dětí krájel brambory a cibuli. Ale hlavním kuchařem byla Lenka. Polívka byla moc dobrá a pochutnali jsme si.

Po krátkém odpočinku jsme hráli bingo s 30 čísli. Hru nejvíce prožíval Tom, který si připadal jako americký důchodce. Následovala klasická hygiena a úklid. Před večerkou pokračoval Šimon v četbě Deníku malého poseroutky.

Julča

 

ÚTERÝ - 13. 8. 2019

Tento den jsme začali časně ráno nebo alespoň někteří z nás. Protože od 5:45 začínal přímý přenos semifinále Mistroství světa v boulderingu. Napjatě jsme sledovali výkony nejlepšího českého reprezentanta Adama Ondry. Přestože byly děti rozespalé, nadšeně fandily a povzbuzovaly. Vstávání se vyplatilo, protože Adam Ondra postoupil do finále z prvního místa. V semifinále totiž dosáhl tří topů ze čtyř, v posledním boulderu dolezl do zóny.

Po takto povzbudivém startu dne jsme vyrazili na klasickou rozcvičku, oběhli jsme dvě kolečka a zahráli si hru molekuly na rozehřátí. Následovala snídaně, úklid a hygiena.

Hned po ránu následovala 3. etapa celotáborové hry. Na rozdíl od těch předchozích, u této hry záleželo především na naší síle a vytrvalosti. Za konstrukci houpačky byly pověšené čtyři lana. Na každém laně byly čtyři uzly a na zemi byl trám s náklopnými plošinkami pro zapření nohou. Soutěžící si stoupli na náklopnou plošinku a drželi se prvního uzlu, v této poloze stále téměř rovně a bez větších problémů. Po 30 vteřinách museli postoupit na druhý uzel, který byl dál na laně. Tím své tělo dostali do mírného záklonu. Takto jsme postupovali až na čtvrtý uzel, na kterém už bylo velmi těžké se udržet. Především trpěly naše ruce a prsty, držet svou váhu v záklonu na laně je opravu velmi nepříjemné. Tato hra šla nejlépe malým dětem, které jsou lehké. Někteří z nich takto vydržely až kolem 11 minut. Na prvním místě se umístili Brumíci, po nich DoubleHop, Košky a na posledním místě skončili Králíci.

Hned po této fyzicky náročnější hře jsme hráli odpočinkovku tzv. Svlíkačku. Ve hře jsme v týmech vybrali nejmenší články a ty jsme oblékali do co nejvíce kusů oblečení. Tuto hru opět vyhráli Brumíci, ale při hře se nejvíce pobavila Lenka s Jardou, kteří nás sledovali.

K obědu měla většina řízky naruby s bramborem nebo ovocné knedlíky. Při tom jsme sledovali finále MS v boulderingu a pokračovali jsme ve fandění Adamovi Ondrovi. Tentokrát se mu ale bohužel nedařilo. Nedosáhl ani jednoho topu nebo zóny ze čtyř boulderů. Takto se z prvního místa propadl na poslední šesté místo. Ale ještě ho čeká obtížnost a rychlost, kde má šanci se umístit lépe.

Kvůli nepřejícímu počasí v předchozích dnech, jsme raději nešli na lana, ale vyrazili jsme boulderovat na Havrana. Zdolávali jsem bouldery, které již známe z předchozích let, ale také jsme objevovali nové a dosud námi nevylezené.  Cestou z boulderů jsme se ještě stavili na zmrzlinu v Rynolticích.

Po návratu se skupinka dobrovolníků složená především z menších holek vydala ještě na krátký cyklovýlet. Dojeli až na Sloní kameny a přes Rynoltice zpět na chatu. Akorát se zde setkali s Honzou Skočdopole, který právě dorazil z jiného tábora. Děti, které zůstaly na chatě mezitím připravili tousty k večeři s domácími okurkami od Bradáčů.

Večer proběhla rutinní hygiena, úklid a pohádku na dobrou noc nám četl zase Šimon, stejně jako předešlý večer.

Julča

 

STŘEDA - 14. 8. 2019

V polovině týdne jsme posunuli budíček o 45 minut dříve než obvykle, v 7:00. Jako rozcvičku jsme měli jenom dvě kolečka místo tří, protože jsme pospíchali na výlet do Německa. Rychle jsme se nasnídali, proběhla ranní hygiena a začali jsme se chystat. V Německu jsme měli naplánovanou ferratu, která se jmenuje Jeptiška v Jonsdorfu.

Když jsme dorazili pod skálu, na které je ferrata postavena, rozdělili jsem se na dvě skupiny. První skupina se nachystala a vyrazila na ferratu. Druhá skupina čekala dole, hlídala batohy a hráli hry. Některé z dětí šly ferratu vůbec poprvé v životě, ale přesto to všichni úspěšně zvládli a moc se jim to líbilo. Akorát nám to trvalo trochu déle, než jsme čekali, ale nakonec to nevadilo. Po návratu první skupiny rychle vyrazila druhá. První skupina spěchala zpátky k autům, kde pomalu končil čas parkování. Cestou zpátky Lenka vyzvedla obědy, hned po příjezdu na chatu jsme se mohli pustit do jídla. K obědu byla svíčková nebo bramborové knedlíky se špenátem a výpečky.

Po delším poledním klidu jsme všichni vyrazili na cyklovýlet. Lesem jsme sjeli ke Sloním kamenům, potom do Jitravy, Zdislavy. Nakonec jsme dorazili do Rynoltic, kde jsme si dali zmrzlinu a chvíli jsme si odpočinuli. Potom už jsme jenom rychle vyjeli po silnici k chatě.

Po krátké pauze byla 4. etapa celotáborové hry. Tentokrát šlo o hádanky a puzzle. Kolem chalupy byly poschovávané pytlíky s částmi skládačky. Nejdříve jsme je museli najít, každý tým své, označené svou barvou. Když jsme našli všechny pytlíky, začali jsme z puzzlí skládat věty. Věty byly tři, všechny skupiny měli stejné hádanky. Nakonec o vítězství rozhodoval čas, než jednotlivé skupiny hádanky rozluštili. Přestože to byly klasické lidové hádanky, některým dali dost zabrat. Na prvním místě se umístili Králíci, za nimi Brumíci, Košky a DoubleHop opět na posledním místě.

Něž poslední skupiny rozluštili své hádanky, Lenka začali chystat večeři. Tentokrát to byly vajíčkové smaženky, které samozřejmě všem chutnaly. Ale bohužel došel kečup, a to bylo pro všechny velikým zklamáním. Následovala večerní hygiena a úklid. Jako každý večer byl den zakončený předčítáním na dobrou noc.

Julča

ČTVRTEK - 15. 8. 2019

Ve čtvrtek jsme vstávali normálně v 7:45. Hned následovala rozcvička, tentokrát už čtyři kolečka, která už někomu dala zabrat. Potom snídaně, úklid a hygiena. Konečně nám trochu začalo přát počasí. Jarda s Julčou a Vojtou vyrazili na skály připravit lana. Jako první skálu tento týden jsme lezli na Smrtce z východní strany. Bylo natažených osm lan. Menší děti měly cíl vylézt tři cesty a větší museli splnit limit 6 cest. Až po vylezení daného počtu cest, mohly vyrazit k chatě na oběd. Tentokrát byly játra nebo jiné maso s rýží.

Po obědě byl delší odpočinek a pak následovala další etapovka. Tentokrát jsme dokonce vyrazili mimo naše území kolem chaty a Horního Sedla. Auty jsme sjeli do vesnice Polesí, kde je vodní nádrž a u které se celá hra konala. Cílem hry bylo naplnit malé barely vodou z nádrže. Ale nebylo to vůbec jednoduché. První člen týmu běhal s kyblíčkem pro vodu, ale potom musel dalšímu z týmu hodit celý kyblíček i s vodou, které značně ubylo. Ten zbylou vodu „hodil“ třetímu členovy, který vodu, co zachytil, nalil do první části okapu, kterou zároveň musel také držet. Druhou část okapu držel poslední člen týmu, který musel proud vody nasměrovat co nepřesněji do hrdla barelu. V barelech byly pingpongové míčky, vody v nich muselo být takové množství, aby míček samovolně vypadl z barelu. Vyhráli Brumíci, na druhém místě byly DoubleHop, na třetím Králíci a na posledním místě se umístili Košky.

Po návratu se konal turnaj v ping-pongu. Ti, kteří zrovna nehráli ping-pong vymýšleli nové hry. Například pinkání si míčem, který byl odpalován lopatami nebo pinkání pingpongáči do hrníčků. Když jsme dohráli turnaj a venku vše uklidili, přesunuli jsme se do chalupy, kde jsme sledovali záznam MS v lezení na obtížnost a opět jsme fandili Adamovi Ondrovi. Ten tentokrát nezklamal, umístil se na prvním místě a stal se mistrem světa. Při koukání jsme si dali k večeři výbornou česnečku od Lenky. Zanedlouho po jídle se některé menší děti rozhodly jít spát dříve, než je běžně večerka a hned usnuly. Ale o to čilejší budou následující den.

Julča

 

PÁTEK - 16. 8. 2019

V pátek byl budíček klasicky v 7:45, při rozcvičce jsme běželi už pět koleček. Následovala snídaně, úklid a hygiena. Zatímco jsme snídali a uklízeli, Jarda nachystal další, tentokrát už šestou a zároveň poslední etapovku. Na louce v kopci za chalupou byly postaveny dva velké katapulty. Vždy spolu soutěžily dva týmy. Po prvním kole šly proti sobě výherní týmy a ty, které prohrály v prvním kole. Praky stály dole na louce a v kopci byly celkem čtyři terče různé velikosti pro každý tým zvlášť. Na jeden prak připadlo 10 tenisáků, kterými se střílelo a pro daný prak byly barevně odlišené.

Hned jak jsme skončili se střílením, začalo pršet. Takže jsme zalezli do chalupy, ale zanedlouho byl oběd, tak krátká přeháňka ani příliš nevadila. K obědu bylo nejvíce smaženého květáku s bramborem. Po obědě byl delší odpočinek, za který byli všichni rádi. Odpoledne jsme se všichni rozdělili na tři skupiny, podle programu. První skupina šla na skály, druhá na cyklovýlet a třetí na turistický výlet. Lezecká skupina tentokrát vyrazila na skálu Liberecká, kde bylo krásné lezení a počasí nám odpoledne také přálo. Turistická skupina šla přes Sloní kameny na zmrzlinu a vrstevnicovou cestou zpět na chatu. Cyklistická skupina dojela na Lemberk a okruhem po okolí se vrátila zpátky na chatu.

Když většina dorazila na chatu, začali jsme vařit. Byly jsme rozděleni na dvě skupiny a každá skupina měla za úkol uvařit jedno jídlo na kotlíku nad ohněm. Jedna skupina vařila boloňské špagety a druhá čínu s nudlemi. Obě jídla se povedla a byla překvapivě dobrá.

Po večeři a úklidu přišla večerka. Ale čtyři menší holky ani pořádně nešly spát a vyrazily na noční hru, kterou připravili vedoucí týmů. Noční bojovka byla trochu jiná než běžné stezky odvahy. Nejdříve jsme s holkama došli na louku nedaleko naší chaty. Tam jsme jim řekli, o co jde. Zavázali jsme jim oči, nesměli celou hru říct ani slovo, jen se drželi všechny za ruce a my jsme je prováděli po louce a lesem s různými atrakcemi. Například šly podél lana, nebo po slacklině. Přestože se ze začátku dost bály, ke konci už to bylo v pohodě a všechny to statečně zvládly.

Když jsme odvedli holky zpět na chatu, ještě jsme nachystali a prodloužili hru pro starší děti. Potom jsme je šli budit. Když se všichni vyhrabali ze spacáků a oblékli se, vyrazili jsme zpět k lesu. Do hry jsme zapojili i Lenku s Jardou, kteří také nevěděli, co je čeká. Na louce u lesa jsme jim zavázali oči a pustili audio nahrávku s děsivým úvodem do hry. Ta je inspirována knihou a filmem Den trifidů. Jde o to, že většina lidstva oslepne a z farem uniknou trifidi. To jsou lidožravé rostliny, které se pohybují velice rychle a svou kořist hledají pomocí zvukových vjemů. Proto všichni, kteří se účastnili, nesměli za celou cestu ani pípnout. Provedli jsme je poslepu lesem a dalšími atrakcemi. Na rozdíl od menších holek jsme je také strašili a napodobovali zvuky trifidů. Ke konci hry se nevidomý vydali za zvukem kytary, u které byl konec hry. Všichni to úspěšně zvládli a vydali se zpět na chatu, rovnou do spacáků.

Julča

 

SOBOTA - 17. 8. 2019

Po včerejší noční hře jsme si prodloužili budíček a vstávali jsme až kolem 9 hodiny. Byli jsme celý rozlámaný a unavení, ale rozcvička byla naštěstí dobrovolná. Přesto se našlo pár odvážlivců, kteří šli běhat kolečka. Po dobré snídani byl krátký úklid a chvíli jsme čekali, než Lenka s Jardou nachystají poslední závěrečnou hru. Oběd byl už v 11 hodin, abychom mohli co nejdříve vyrazit.

Týmy za celý týden v etapových hrách sbíraly trestné minuty. Tým, který se zatím umístil nejlépe za celý týden vyrážel ve 12:00. Druhý tým ve 12:01, další ve 12:17 a poslední tým vyrazil ve 12:22. Ještě, než kdokoliv vyrazil, všichni jsme dostali obálky s fotkami. Ty měl každý tým v jiné kvalitě, podle toho, jak se umísťoval během týdne v etapovkách. Na některých šly přečíst názvy ulic a na jiných nešlo rozeznat téměř nic. Podle fotky jsme hledali cestu a zároveň na každé fotce byla šipka, u které jsme hledali schované šišky se slovy, ze kterých jsme skládali věty, které nám pomohli dojít do cíle. Takto jsme běželi, až do Hrádku nad Nisou. V Hrádku jsme už šli podle fotek umístěných na stanovištích. Došli jsme až na nádraží, kde nám dal pán obálku s dalšími indiciemi. Naše cesta pokračovala vlakem do Chotyně. Tam jsme vystoupili a pěšky podle mapy pokračovali až na fotbalové hřiště, kde už čekala Lenka s Jardou. Ale to ještě nebyl konec hry, ještě jsme museli vykuchat naše sošky, ve kterých byla poslední indicie. Podle té jsme přebrodili řeku, kde byla poslední vítězná soška. V tomto posledním úseku se odehrála nejtěsnější závod mezi prvními dvěma týmy. Nakonec těsně vyhráli Brumíci, za nima Králíci. Třetí tým Double hopů jel až dalším vlakem, a protože poslední tým Košek ještě ani nedošel k nádraží, tak měli Double hop celkem jasné třetí místo. V Chotyni jsme si ještě dali zmrzlinu na posilněnou. Potom už jsme naštěstí auty vyrazili zpět na chatu.

Na chatě Lenka s Jardou vyhlásili výsledky celotáborové hry. Hlavní cenou byly únikové hry pro celý tábor. Všichni jsme z toho byli nadšení a ještě víc, když jsme zjistili, že jedeme už dnes večer. Rychle jsme nachystali tousty k večeři a do hodiny jsme vyrazili na únikovky. Tam jsme se rozdělili do tří skupin. První šla na hru, kde šlo o únik z potápějící se lodi. Druhá se snažila dostat do hrobky faraona. A poslední skupina šla na nejtěžší a nejnáročnější hru, kde bylo cílem se dostat ze školy. Prvním dvěma skupinám trvala hra kolem hodiny. Ale únik ze školy byl náročný, a přestože ho šli zkušenější děti i s Jardou, hra jim trvala 140 minut. Všichni si to společně moc užili a byli jsme nadšení.

Julča