HORNÍ SEDLO - OBRVÉGRY 2022

RAKEŤÁCI      7.-14.8.2022

 
hlavní vedoucí: Lenka a Jarda Tichý
 

Mezihvězdná střela: DAVID, Šimon, Štěpán, Eliška, Jájik, Filip

Paštika 01: MADLA, Týnka, Adam, Anežka, Štěpánka

Xara 07: MAKY, Terka H., Jonáš, Viki, Bětka

Vítězná raketa: MARTIN, Honza, Majda, Mája, Terka T., Tomík

 

NEDĚLE 7.8.

Po roce jsme se tu opět sešli, v plné síle na Horolezecké chatě v Horním Sedle jako každý rok. Tentokrát s tématem Vesmíru, s názvem Rakeťáci. Nejdříve jsme se rozdělili do týmů v čele: Martin, Maky, Madla, David. Zbytek dětí se rozdělili do týmů pomocí šifer na čas. Následně jsme v týmu úspěšně vytvořili: pokřik, název rakety, a nakonec samotnou raketu z papíru, která nám poslouží jako figurka na herním plánu. První etapová hra byla o rovnováze a výdrži v dřevěné konstrukci s různými stupni obtížnosti. Další soutěží do celotáborové hry byly šifry, které nás budou provázet celým táborem. Den jsme zakončili večeří v podobě buřtů u ohně. Těsně před spaním jsme vyhodnotili soutěže a posunuli se podle bodů v herním plánu. Nejdále je zatím Mezihvězdná střela, za nimi Vítězná raketa a na stejné hvězdě jsou Paštiky s Xarou.

Madla a Týnka

 

PONDĚLÍ 8.8.

Ráno jsme tradičně vstávali na písničky a zaběhali jsme si kolečka podle toho, jaké číslo jsme hodili na kostce. Mezitím někteří odvážlivci už vyrazili do skal připravit cesty na první polovině Smrtky, zbytek snídal. Okolo 10 bylo 7 cest připraveno a my jsme si užívali do 14 hodin společného lezení. Poté jsme si vychutnali vydatný oběd a vyrazili na kola. Děti se rozdělily podle věku a výdrže na kole do 3 skupin. V podvečer po návratu jsme hráli další etapovou hru. Hra spočívala v tom dostat ping-pongový míček do jamky, přes různé nástrahy a úskalí herního plánu. Následovaly šifry, po součtu všech aktivit nejlépe dopadl tým Mezihvězdná střela. Večer se přečetla pohádka na dobrou noc a šlo se na kutě.

Madla a Týnka

ÚTERÝ 9.8.

Poté co jsme si odbyli naše ranní běhání a dostali snídani, jsme si zabalili batůžky a hurá do skal. Dnes jsme opět lezli na Smrtce, ale pro změnu z druhé strany. Později, když většina dětí odlezla, tak v lese hráli s Týnkou různé hry např. schovávanou, pikanou nebo mrazíka. Kolem druhé jsme se vrátili po skupinkách na chatu s cílem posilnit se obědem. Následoval kratší polední klid. Poté jsme se vrhli do ringu. Aneb další etapová hra, ale nebojte, všichni přežili bez vážnější újmy na psychickém i fyzickém zdraví. Ve zkratce se dva zápasníci postavili do našeho bouldermatkového ringu se zavázanýma očima a rolničkami kolem končetin. Cílem bylo získat soupeřův šátek připevněný na zádech. V této soutěži se nejlépe umístili dva týmy (Vítězná raketa a Mezihvězdná střela). Následně jsme luštili šifry. Celkově se nejlépe umístil tým Vítězná raketa. Dále jsme věnovali zbytek odpoledne všem různým hrám a aktivitám a zároveň jsme započali hru na upíry. K večeři jsme měli výborné tortilly a bramboráky. Po večeři jsme posunuli raketky, přečetla se pohádka a šlo se spinkat.

Honza a Týnka

 

STŘEDA 10.8.

Den jsme dnes započali dřívějším budíčkem a rychlou snídaní. Bohužel jsme vynechali naše oblíbené běhání. A hned po snídani jsme sedli na stroje (kola) a vyrazili směrem Havran do jeskyně. K jeskyni vedl velmi strmý kopec, který skolil i velké a ostřílené účastníky zájezdu. Pod jeskyní si nás převzali jeskyňáři, rozdělili jsme se do menších skupin, oblékli čelovky a teplé oblečení a vyrazili dovnitř. V jeskyni byl bahnitý a klouzavý povrch. Nikoho jsme tam nenechali na pospas netopýrům a všichni se v pořádku vrátili na chatu. Kde jsme moc dlouho nepobyli a vyrazili na zasloužený oběd do Hrádku. Poté jsme vyrazili do lanového centra na Kristýnu. Po absolvování nejtěžší tratě jsme se vrhli plni energie do vody. Nechyběl ani zasloužený nanuk nebo zmrzlina. Cestou zpět do kopce jsme tradičně jeli časovku, vyhrál jí Honza. Na chatě nás čekala večeře v podobě opečenek. Poté stoly opět obsadili karbaníci. Na závěr dne nás čekaly dokonce dvě šifry. Nepřemožitelní jsou Mezihvězdné střely. Nakonec jsme si vyčistili zuby a padli únavou.

Týnka a Madla

 

ČASOVKA: DOLNÍ SEDLO – HORNÍ SEDLO

1.Honza (15 let) 7:08

2. Jonáš (12 let) 7:16

3. Šimon (15 let) 8:02

4. Majda (14 let) 8:30

5. Terka T. (8 let) 8:34

6. Mája (11 let) 8:44

7. Adam (12 let) 9:13

8. Eliška (11 let) 10:23

9. Terka H. (15 let) 10:51

10. Tomík (5 let) 11:01

11. Štěpán (13 let) 11:08

12. Viki (11 let) 11:27

13. Jájik (9 let) 11:36

14. Štěpánka (8 let) 12:15

15. Bětka (10 let) 13:36

16. Anežka (11 let) 14:21

15. Filip (6 let) 15:21

 

ČTVRTEK 11.8.

Ráno nás čekalo běhání. Následovala snídaně a po ní jsme vyrazili naposled na skály tentokrát na Libereckou. U skal jsme fotili skupinovou fotku. Poté Lenka s Jardou rozhodli udělat zátěžový test hamaky z Decathlonu, ale lanko bohužel nevydrželo a oba se vyváleli v jehličí a písku. Po obědě se nejstarší věnovali pohádce na dobrou noc (maturitní četbě). Následovaly dvě etapové hry. První spočívala poslepu se zatočit na houpačce, přeběhnout kladiny a naházet hvězdičky do pěti různě velkých i vzdálených květináčů. Poté se na této dráze běhaly štafety. Účelem druhé hry bylo udržet kelímek na páce ze dřeva pomocí nohy. Soutěž se stávala náročnější a náročnější časem, přidáním rukou za hlavu, a nakonec zavázanýma očima. K večeři byli tousty. Následně jsme rozehráli kolíčkovanou, cílem hry je nenápadně sebrat co nejvíce kolíčků od ostatních. Po setmění jsme se teple oblékli a vyrazili do temného lesa. Starší skončili oslepení a svázaní na zemi. Mladší si obešli okruh po svítících náramcích ve tmě bez čelovek. Když nejmladší došli zpět na chatu, ostatní naložili do aut a odvezli bůh ví kam. Po příjezdu do lesa nás posadili dva metry od sebe a pustili nám část strašidelné povídky, některé to uspalo tak si ustlali na jehličí. Postupně jsme absolvovali onu strašidelnou stezku odvahy. Vypadalo to tak, že nám dali do rukou provaz a my se stále zavázanýma očima šli temným lesem, kterým se ozývaly strašidelné zvuky například plech, šustění, lámaní klacků a vrtačka (po absolvování jsme zjistili, že to byla elektro pila). Aby toho nebylo málo, museli jsme se na chatu dostat po svých. Po půl hodině chůze se starší skupina vrátila bez ztrát na chatu, zalehla do postelí a už o ní nikdo do rána neslyšel.

Týnka